Na podzim se připojíme k probíhajícím oslavám 100 let moderní české státnosti konferencí:
Vysoké školství a česká společnost v minulých 100 letech a jak dál
Konference konaná u příležitosti oslav 100 let české státnosti poskytne prostor pro reflexi úlohy a postavení vysokého školství a vysokoškolského vzdělávání ve společnosti a výzev, které před vysokými školami a vysokoškolským vzděláváním stojí.
Konferenci pořádá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy společně s Centrem pro studium vysokého školství, v.v.i. a bude se konat
1. listopadu 2018 v Národní technické knihovně
(Technická 2710/6, Praha 6 – Dejvice; https://www.techlib.cz/cs/2698-kontakty)
Diskuzní příspěvky
Úloha vysokých škol, současné a budoucí výzvy
NAKOLIK JSOU VYSOKÉ ŠKOLY MÍSTEM DIVERZITY A NAKOLIK BY MĚLY POSTKYTOVAT “FREE SAFE PLACE” PRO STŘET ODLIŠNÝCH NÁZORŮ?
Arnošt Veselý
Výzkumy ukazují, že občanské a politické postoje a názory jsou hodně ovlivněny tím, jaké má dotyčný respondent vzdělání. V zahraničí, zejména v USA, se vedou intenzivní debaty, zda jsou na vysokých školách reprezentovány perspektivy a názory různých skupin obyvatel. Výzkumy totiž ukazují, že vysoké školy jsou vychýleny směrem k liberálním postojům a studenti jsou málo vystaveni odlišným – zejména konzervativnějším – názorům. V důsledku toho se vysokoškoláci uzavírají do své „bubliny“ bez možnosti diskutovat s lidmi, kteří mají odlišné postoje a hodnoty. To vede k oboustrannému nepochopení a polarizaci ve společnosti. Je situace v ČR v tomto ohledu jiná? Poslední prezidentské volby naznačily, že dochází k jisté polarizaci v české společnosti podle vzdělání. Nepřispívají k této polarizaci i vysoké školy? Jsou vysokoškolští studenti vystaveni hodnotám a perspektivám, které jsou hodně odlišné od těch jejich? Umějí se s tím konstruktivně vyrovnat? Učíme je diskutovat a argumentovat?
VYSOKOŠKOLSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ JAKO ZDROJ KVALITY A UDRŽITELNOSTI ŽIVOTA
Libor Prudký
Jestliže existuje nějaký v zásadě sdílený cíl usilování současných společností, pak je mu asi nejblíže rozvoj kvality a udržitelnosti života v nich. Pro kvalitu a udržitelnost života existuje řada vymezení, ale žádné z nich se neobejde bez obsahu určeného dávným vymezením (vztahovaného snad nejvíc k textům Esping- Andersena, např. 1990[1]), které charakterizovalo úsilí o růst kvality života jako úsilí o posilování možností a sil v oblastech „having“ (ekonomických), „loving“ (mezilidských a lidských) a „being“ (zachování a bezpečnosti života). U nás je zřejmě možné brát jako základní vymezení kvality a udržitelnosti života to, které podali M. Potůček, J. Musil a Mašková v roce 2008. Více
Studenti
KDO JSOU DNEŠNÍ STUDENTI (A CO POTŘEBUJÍ)
Jana Korečková
Pro uvažování, co vysoká škola dnešním studentům může dát a co je možné pro ně dělat tak, aby jejich vzdělávání umožnilo jim, lidem kolem nich a potenciálně celé společnosti kvalitní celoživotní vzdělávání, rovnovážný rozvoj a harmonický život, je třeba nejprve dobře poznat, kdo dnešní studenti jsou, jaká je jejich situace, postavení, jejich přání, cíle a motivace, jaké skrývají talenty a jaký dosud neprojevený potenciál je u nich možné rozvíjet; a také, jaké překážky jim naopak v optimálním rozvoji brání. Více
Kvalita vysokých škol
KVALITA VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ S OHLEDEM NA SITUACI V ČR
Helena Šebková, Jan Kohoutek
Kvalita vysokoškolského vzdělávání je již několik desetiletí jednou ze základních priorit rozvoje vysokoškolských systémů mnoha zemí na celém světě. Hlavními důvody důrazu na tematiku kvality vysokoškolského vzdělávání jsou nárůst počtu vysokoškolských studentů (včetně počtu studentů nad 30 let), různorodost studijních programů poskytovaných různě profilovanými vysokoškolskými institucemi, a též sílící požadavky státu na odpovědnost vysokých škol díky jejich tradiční autonomii a poskytovaným veřejným finančním prostředkům. Dalšími důvody pro zajišťování kvality pak jsou decentralizace rozhodovacích procesů, internacionalizace vysokoškolského vzdělávání (včetně uznávání vysokoškolské kvalifikace/částí studia), respektive potřeba relevance studia v souvislosti s uplatněním absolventů na trhu práce (včetně spolupráce s průmyslovou sférou). Více
HODNOCENÍ KVALITY VYSOKÝCH ŠKOL
George Tesar
Poslední mezinárodní trendy ve vysokoškolském vzdělávání naznačují, že sociální, ekonomické a technologické faktory mění vysoké školy a příležitosti, které nabízejí. Měnící se životní styl lidí všech věkových kategorií také od vysokých škol vyžaduje, aby byly těsněji spjaty s jejich vzdělávacími potřebami, sociálního, ekonomického a technologického rázu, aby mohli lépe fungovat v propojeném světě. Více
Kvalita vysokoškolského vzdělávání
Milan Slavík
Evaluační procesy v oblasti univerzitního studia jsou vysoce aktuální a nezbytnou součástí řízení vysoké školy. Důležitost této situace ukazuje i ta skutečnost, že na školách byly ustanoveny a fungují Rady pro vnitřní hodnocení, kterým předsedá rektor univerzity, jako naplnění požadavků Zákona o vysokých školách Více
POSEDLOST KVALITOU A MEZE ZLEPŠOVÁNÍ: 10 TEZÍ K DISKUZI
Petr Černikovský
- V současných debatách o českém vysokém školství bychom stěží hledali pojem frekventovanější, otřelejší a vyprázdněnější než „kvalita“.
- Je přitom dobré mít na paměti, že verbální posedlost kvalitou vysokých škol rozhodně není české specifikum. Podobně jako ve všech částech vyspělého světa i u nás toto téma získalo kontroverzní charakter (a tím i veřejnou pozornost) až v situaci, kdy se systém vysokoškolského vzdělávání určený původně k (re)produkci elit začal rozšiřovat, vtahovat rozmanitější studentskou populaci a nabývat i do té doby neznámých nebo málo obvyklých forem Více
Výzva k diskusi
Své úvahy a náměty k tématům nám posílejte na smidova@csvs.cz
Změny ve způsobech učení
MĚNÍCÍ SE UČENÍ
Jan Beseda
Svět se rychle mění a je třeba, aby se změnilo i tradiční paradigma učení. Klasické behavioristické a kongnitivistické postupy už jsou nedostatečné, ale reagují na to vysoké školy dostatečně?
Zaměstnavatelé po školách požadují v ideálním případě absolventy se znalostmi, dovednostmi a kompetencemi šitými na míru. Stěžují si na příliš teorií zahlcené absolventy, kteří se ale nedostatečně orientují v praxi. Více