Dne 22. 5. 2019 se uskutečnil v rámci Projektu 100 + Centra pro studium vysokého školství (CSVŠ) na Univerzitě Jana Amose Komenského v Praze (UJAK) odborný seminář zaměřený na uplatitelnost absolventů. Mezi další spolupořadatele patřil Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP). O problematice absolventů diskutovalo 25 účastníků. Seminář zahájil prorektor UJAK doc. RNDr. Petr Kolář, CSc. a ředitel CSVŠ Ing. Radim Ryška, Ph.D. V úvodní přednášce představil Mgr. Jan Sedláček, Ph.D. z CSVŠ spolu s Mgr. Martinem Zelenkou ze Střediska vzdělávací politiky Univerzity Karlovy projekt Absolvent. Zajímavým faktem je, že na českých vysokých školách stále převažuje nejméně efektivní způsob učení, a to frontální výuka. PhDr. Eduard Entler, CSc. (UJAK) ve svém příspěvku seznámil přítomné s aktuálním průběhem projektu KA 4.1, uskutečňovaného na UJAK a zaměřeného na uplatnitelnost absolventů na trhu práce a na navázání kontaktů s nimi. První blok zakončil Mgr. Ondřej Chrást ze Sdružení profesního terciárního vzdělávání, který hovořil o tom, jak rozvíjet kompetence absolventů pro společnost 4.0. Po přestávce Mgr. et Mgr. Jan Beseda, Ph.D. (CSVŠ) představil projekt z programu Erasmus+, který zkoumá rozvoj sociálních kompetencí na vysokých školách. O zkušenostech s absolventy hovořila Ing. Simona Pešťáková (DPP). Následovalo vystoupení Bc. Lukáše Macenauera, MSc., jenž vysvětlill způsoby měření měkkých dovedností studentů pomocí simulační hry, kterou vyvinula jeho firma. Následně ředitelka Asociací vzdělavatelů dospělých Ing. Romana Nováčková ukázala, jak lze prakticky využívat pro podporu uplatitelnosti absolventů Národní soustavu kvalifikací.
Seminář zakončila panelová diskuse na téma Jak rozvíjet (sociální) kompetence studentů vysokých škol? V panelu zasedli Ondřej Chrást, Lukáš Macenauer, Romana Nováčková a zástupce katedry andragogiky Ph.Dr. Milan Demjanenko, Ph.D.
Hlavní zjištění z diskuse lze rozdělit do dvou hlavních proudů: a) koncepční nebo strategické poznatky týkající se sociálních kompetencí a b) pedagogické přístupy k rozvoji sociálních kompetencí.
- a) Koncepční nebo strategická zjištění týkající se sociálních kompetencí:
- Pojem sociálních kompetencí je nejasný a neexistuje přesná definice, je to spíše tekutý koncept. Účastníci zdůrazňují sociální kompetence jednak jako komunikační dovednosti a jednak jako dovednosti, nezbytné pro úspěšný život ve společnosti. Definici však považují za nejasnou.
- Je důležité, aby i v rámci technických oborů byly zařazeny kurzy z oblasti sociálních a humanitních věd.
- b) Pedagogické přístupy k rozvoji sociálních kompetencí:
- Praktická zkušenost v různých formách (návštěvy, projekty, stáže apod.) je velmi důležitá pro rozvoj sociálních kompetencí. Bez praktické zkušenosti nelze rozvíjet sociální kompetence.
- Přednášky od aktérů z neuniverzitního prostředí (bezdomovci, pacienti, podnikatelé, nevládní organizace a vláda) mohou pomáhat rozvíjet sociální kompetence.
- „Studenti musí být hozeni do vody“. To znamená, že učitelé by měli dát studentům odpovědnost za své projekty a jemně je řídit. Studenti by měli být zapojeni do projektu a měli by mít odpovědnost jako partneři. Velmi přínosné je zřejmě vytváření a rozvoj mezioborových projektů, protože studenti se učí, jak komunikovat a jednat s ostatními.
- Účastníci však vidí jako problém českého školství přetrvávající tradiční rakousko-uherský způsob vzdělávání, který je většinou zaměřen na znalosti. Je sice vidět, že vysokoškolský systém se mění, ale vzhledem ke své konzervativnosti velmi pomalu.
- Montessori pedagogika, v České republice typická pro nižší úrovně vzdělávání (primární a sekundární), by mohla být užitečná i pro rozvoj sociálních kompetencí na úrovni terciárního vzdělávání.
- Můžeme se také vrátit k J. A. Komenskému a pracovat s jeho triádou: vědění, vůle a schopnost. To znamená, že student musí mít nejprve znalosti, pak některé hodnoty a konečně schopnost poznat znalosti.
- Umělá inteligence by mohla učitelům pomoci více se zaměřit na rozvoj studentů včetně jejich sociálních kompetencí.
