Slovenské ministerstvo školství před časem předložilo k diskusi novelu zákona o vysokých školách z roku 2002. Změny se týkají zejména působnosti akademických senátů veřejných vysokých škol, správních rad či postavení rektorů a děkanů. Právě děkani se mají nově ze své činnosti zodpovídat nikoli akademickým senátům svých fakult, nýbrž přímo rektorovi univerzity. Významnou změnou má být zrušení akademických senátů fakult a jejich nahrazení tzv. vědecko-pedagogickými radami. Ty se mají dále členit na vědecko-pedagogické komory a studentské komory.
První ze zmíněných komor má být jmenována v počtu 12 až 30 členů děkanem fakulty na čtyři roky, a to pouze po předchozím schválení vědeckou radou veřejné vysoké školy. Nejméně jednu čtvrtinu a nejvýše jednu třetinu členů vědecko-pedagogické komory mají tvořit osoby, které nejsou členy akademické obce příslušné veřejné vysoké školy.
Tyto a další změny v předložené novele však narazily na odpor Univerzity Komenského v Bratislavě. Ta ve svém prohlášení koncem ledna uvedla, že „kategoricky nesouhlasí se snahami politické moci omezit samostatnost a samosprávu vysokoškolského prostředí ve Slovenské republice. Novelu vysokoškolského zákona, kterou aktuálně připravuje Ministerstvo školství, vědy, výzkumu a sportu Slovenské republiky, důrazně odmítáme a považujeme ji za snahu o politické ovládnutí vysokého školství na Slovensku.“
K prohlášení nejstarší slovenské univerzity se přihlásila a jej podpořila řada dalších vysokých škol v zemi, mezi nimi například Univerzita Matěje Bela v Banské Bystrici, Slovenská technická univerzita v Bratislavě, Technická univerzita v Košicích, Žilinská univerzita nebo Univerzita Pavla Josefa Šafaříka v Košicích.
Autor článku: PhDr. Marián Sekerák, Ph.D.
