Nová vláda Slovenské republiky pod vedením premiéra Igora Matoviče předstoupila v pondělí 20. dubna před parlament a požádala o vyslovení důvěry společně se svým programovým prohlášením na roky 2020 až 2024, jež bylo zveřejněno pouhý den předtím. V oblasti vysokého školství chystá Matovičův kabinet několik změn. Kromě obligátních frází o kvalitním, konkurenceschopném, efektivním a fungujícím vysokém školství v evropském kontextu obsahuje text programového prohlášení i náznaky některých konkrétních kroků, které jsou ovšem formulovány poměrně obecně.
1. Snížení počtu studijních oborů a programů
Vláda chce podporou práce Slovenské akreditační agentury pro vysoké školství (SAAVŠ) docílit snížení počtu studijních oborů a programů vyšších stupňů. Chce také eliminovat nekvalitní studijní obory a vyprofilovat mezinárodně konkurenceschopné univerzity. Vláda připraví změnu systému financování vysokých škol tak, aby to odráželo jejich diverzifikaci podle hodnocení výkonnosti.
2. Vytvoření mechanismů umožňujících odebírání podvodně získaných titulů
Také na Slovensku se již několik let opakovaně objevuje problém s podvodně získanými vysokoškolskými tituly. Nedávno sice došlo ke krokům, které vedou k transparentnějšímu systému jejich udělování (např. povinné zveřejňování kvalifikačních prací na internetu), ale legislativa stále neumožňuje odebrání titulů, které byly v minulosti získány neetickým způsobem, zejména plagiátorstvím. To byl také případ bývalého předsedy parlamentu Andreje Danka, který takto přišel ke svému titulu JUDr. na Univerzitě Mateja Bela v Banské Bystrici. Matovičova vláda proto chystá vytvoření mechanismů umožňujících odebírání podvodně získaných titulů.
3. Zkvalitňování pedagogické a vědecké činnosti v rámci učitelských oborů
Reforma se bude týkat zjevně i pedagogických fakult, jak se o tom dlouhodobě diskutuje také v České republice. Ukazuje se, že přípravě mladých pedagogů a pedagožek je třeba věnovat mimořádnou pozornost. Hlavním cílem je zkvalitnit proces výuky i posilování občanské odpovědnosti a povědomí o základních lidských právech a svobodách. Nová vláda chce věnovat pozornost tvorbě podmínek pro zkvalitňování pedagogické a vědecké činnosti v rámci učitelských oborů na vysokých školách.
4. Zvýšení počtu studentů využívajících profesně orientované bakalářské studijní programy
Od dob implementace Boloňského procesu se diskutuje o relevanci bakalářského stupně studia. To má na Slovensku místy jinou podobu než u nás (např. rozdělení studia práv na bakalářský a magisterský stupeň). Obtíže přetrvávají zejména pokud jde o reálné uplatnění absolventů a absolventek tohoto stupně studia v praxi. Proto nová vláda navrhuje podstatné zvýšení počtu studentů využívajících profesně orientované bakalářské studijní programy a obecně podpoří jejich uplatnění na trhu práce.
5. Přehodnocení systému řízení vysokých škol a změny obsazování funkčních míst
Už standardní součástí podobných politických proklamací je, že vysoké školství na Slovensku by se mělo internacionalizovat. Jinak tomu není ani v cílech definovaných Matovičovou vládou. Ta chce také ve spolupráci se samotnými vysokými školami přehodnotit systém jejich řízení. Dlouhodobé diskuse o habilitacích a inauguracích a o kvalitě nových docentů a profesorů by podle programového prohlášení měly vyústit ve změnu obsazování funkčních míst docenta a profesora podle pravidelných akademických výstupů, a to bez vázanosti na tyto vědecko-pedagogické tituly.
6. Co zásadního chybí?
Co ovšem nové programové prohlášení neobsahuje, je přehodnocení samotného počtu veřejných vysokých škol na Slovensku, o kterém se vedou rozsáhlé debaty. Vzhledem k jejich kvalitativním rozdílům, neproporčnímu geografickému rozmístění (např. dvě podobně zaměřené vysoké školy v Trnavě nebo nepříliš od sebe vzdálené univerzity podobného zaměření v Banské Bystrici a Ružomberku), letitému vytváření a podporování akademického inbreedingu, dlouhodobým demografickým propadům a narůstajícímu počtu mladých lidí studujících mimo svoji vlast (nejen v ČR) by zásadní redukce veřejných vysokých škol mohla být přinejmenším ke prospěchu veřejných financí.
Text celého programového prohlášení naleznete zde.
Autor článku: PhDr. Marián Sekerák, Ph.D.
