Oddělení Celoživotní a distanční vzdělávání Západočeské univerzity v Plzni ve spolupráci s Centrem pro studium vysokého školství a Českou asociací distančního univerzitního vzdělávání uspořádalo v úterý 5. března seminář “Trendy v digitálním vzdělávání na vysokých školách“.
„Akce proběhla v rámci projektu 100+, který navazuje na konferenci Vysoké školství a česká společnost v minulých 100 letech a jak dál z 1. listopadu 2018, kde se otevřela diskuze o vysokém školství a vysokoškolském vzdělávání. Tento seminář byl jednou z prvních akcí, které v rámci tohoto projektu proběhla,“ vysvětluje vedoucí oddělení Celoživotní a distanční vzdělávání a předsedkyně České asociace distančního univerzitního vzdělávání Lucie Rohlíková.
Na akci se sešla řada odborníků z českých vysokých škol, Ministerstva školství České republiky i zájemci o trendy v digitálním vzdělávání. Ke slovu se postupně dostali vedoucí Národního Centra distančního vzdělávání a místopředseda České asociace digitálního univerzitního vzdělávání Jan Beseda, který hovořil o světových trendech v digitálním vzdělávání. Jedná se o nástup umělé inteligence, rozšiřování konceptu obrácené třídy a přeměny vzdělávacích prostor, které se stávají také více flexibilními.
Learning designer Braňo Frk představil směry, nad kterými uvažují špičkové americké univerzity a vzdělávací organizace. Jedná se například o univerzitním vzdělávání, které nemá pevnou cestu ohraničenou časem, o kterém uvažuje Standford. Student propojuje školní výuku s praxí a vrací se k tématu, která ho zajímají. Primárním se stává rozvoj dovedností a znalosti se rozvíjí sekundárně průběžně s rozvojem dovedností. Cílem není ukončit vzdělávací modul, ale misi, kterou si nastavuje student ve spolupráci s univerzitou. Jeho prezentace rozpoutala bouřlivou debatu, zda se nejedná jen o vzdělávání pro elitu. Co myslíte? Podívejte se na záznamy z prezentací zde a napište nám.
Vedoucí Centra inovací ve vzdělávání a prorektorka Univerzita Palackého v Olomouci Hana Marešová představila zkušenosti s využíváním 3D virtuálních světů ve výuce. Ukazuje se, že studenti se cítí v LMS osamoceni, chybí jím okamžitá zpětná vazba. Virtuální přehled se ukazuje jako přehlednější prostředí než klasické LMS. Vystavit ukázkový kampus je časově i finančně náročné, ale dá se pak využívat k propagaci univerzity při dnech otevřených dveří. Při výzkumu, který se konal na Palackého univerzitě, se ukázalo, že 3D virtuální prostředí podporuje principy konstruktivismu a konektivismu a komunitní učení. Je ale náročné na technickou a organizační přípravu včetně proškolení učitelů.
Popularizátorka digitálních odznaků, autorka a lektorka on-line kurzů Linda Pospíšilová z Univerzity Pardubice přestavila využití e-portfolia jako nástroje rozvoje samostatnosti studentů. Student si nastavuje v rámci výuky jazyků vlastní cíl, kterého chce dosáhnout. Chyby studentovi nejsou hned plně opravovány, je na ně jen upozorněn a musí sám přijít na to, jakou chybu udělal. Při zkoušce student hodnotí, co sám udělal a co se naučil a jak se mu to povedlo a kam by chtěl mířit v budoucnu.
Předsedkyně České asociace distančního univerzitního vzdělávání Lucie Rohlíková představila tvorbu Digiální strategie Západočeské univerzity. Zmínila poznatek z NMC Horizon Report 2017, kde se uvádí, že celoživotní vzdělávání je krev nutná k životu vysokých škol. Zmínila i nutnost začlenit blended learning do prezenčního studia. V USA má začlený blended learning již většina univerzit.
Na závěr akce proběhla panelová diskuse, které se účastnili všichni přednášející krom paní prorektorky Marešové, kterou ale zdatně nahradil Tomáš Fliegl z odboru vysokých škol Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
A na závěr ještě pohled jedné z přednášejících.
“Jsem ráda za každé sdílení teoretických pohledů a rovněž praktických zkušeností v oblasti implementace digitálních technologií ve vzdělávání na vysokých školách v České republice. Považuji za velice důležité, že se setkání a otevřené diskuze nad trendy a strategií digitálního vzdělávání zúčastnil také zástupce MŠMT Tomášem Fliegl,” dodává Linda Pospíšilová.
(Mírně upravený článek z Andragogiky č. 19/20, s. 18-19)
